Plasty představují všestranný a užitečný materiál, jehož masová produkce však způsobuje vážné ekologické problémy, zejména kvůli znečištění půdy, vodních zdrojů a potravního řetězce mikroplasty. Evropská unie proto vyvíjí strategie pro omezení jednorázových plastů, lepší recyklaci a zavádění udržitelných alternativ, což může přinést ekologické i ekonomické přínosy.
Plast je fenomenální materiál, bez kterého si už náš život dokážeme představit jen stěží. Plasty jsou levné, odolné a lehce vyrobitelné. Zároveň plast poskytuje mnoho možností pro průmysl a nahrazuje vzácné přírodní suroviny, jako je například slonovina. Z tohoto úhlu pohledu je plastická hmota prospěšná a přispívá k redukci průmyslového zatížení životního prostředí. Problém nastává až v jeho recyklaci.
Masová produkce plastů
Za posledních 40 let stoupla produkce plastů asi 20krát a celosvětová roční produkce překročila 320 milionů tun. Z tohoto plastového balíku připadá 141 milionů tun na jednorázové obalové materiály, pro které nemáme žádné další využití. Ty pak končí na skládce anebo v moři, kde se velmi pomalu a nevesele rozkládají. Plasty ovlivňují celý potravní řetězec včetně člověka. Umělé hmoty znečišťují půdu, vodu a konzumují je živočichové, kterým působí zdravotní potíže a smrt. Nejviditelnější problémy způsobují plasty u ryb, které jsou plastem ve formě tzv. mikroplastů kontaminovány.
Mikroplasty jsou úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. Vědečtí pracovníci z celého světa shromáždili data za šest let do roku 2013 a dospěli k závěru, že v oceánech je více než 5 trilionů kusů mikroplastů.
Plasty na suchu
Problém s mirkoplasty nemají pouze oceány, potýká se s nimi i Česká republika. Výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR ukázal, že lze také v litru upravené pitné vody zachytit 300 až 900 částic drobných úlomků plastů. Zdrojem znečistění jsou zbytky z praní prádla, peelingová mýdla, prostředky do myček nádobí. Vodu znečišťují také částečky z obrušování pneumatik. Naše země se potýká také s nahromaděným odpadem, který hyzdí českou krajinu. Mezi pohozenými odpadky převládají plastové obaly od sladkostí a rychlého občerstvení a PET lahve, a to až ze 40 % z celkového objemu pohozeného odpadu.
Na jednoho obyvatele Česka připadá 6 kg odpadu odloženého mimo koše nebo recyklační místa ročně.
Evropská plastová politika
S těmito problémy se jako civilizovaná společnost musíme vypořádat, proto není překvapením, že jednotlivé státy i samotná Evropská unie zahajují strategie, které mají za úkol naší planetě ulevit od masové produkce jednorázových plastů. Do této strategie se budou muset zapojit nejen firmy, které tyto plasty produkují, ale také koncoví zákazníci. O plastových výrobcích určených pro denní potřebu se zkrátka bude muset přemýšlet komplexněji. Už při prvotních návrzích plastových výrobků a obalů se bude muset brát v úvahu, že budou likvidovány a bude třeba z nich získat maximum surovin pro další materiálové využití.
V rámci ekomodulace se bude nově odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení konkrétních nejen plastových výrobků na trh. Obtížněji opravitelný nebo recyklovatelný výrobek bude zatížen vyšší cenou za jeho využití či odstranění. A naopak. Kombinací odpovědné produkce lépe recyklovatelných plastových výrobků, vývoje udržitelných alternativ a vyšší informovanosti spotřebitelů, může Evropa ukázat světu, jak nadále využívat výhody plastů, ale přitom chránit planetu. Touto strategií může Evropa také dobře vydělat. Zamezení vzniku odpadu nebo jeho lepší recyklace totiž podle Evropské komise uspoří v Evropě 22 miliard eur.